Pastinák (pastyňák)
Pastinák pochází z Eurasie. Konkrétně v oblasti Středomoří tvořil společně s mrkví součást jídelníčku již odpradávna. V řeckých i římských historických zdrojích jsou sice zmínky o užívání pastináku. Kořeny pastináku jsou podobné mrkvi, ale kořen pastináku lze od mrkve velice snadno rozlišit mnohem výraznější chutí a bledším zabarvením.
Svými léčivými účinky je známý kořen a plody pastináku (nálev tvořen 2–3 lžičkami na 250 ml, přičemž běžné je vypít 2–3 šálky tohoto nápoje denně). Působí močopudně a má uklidňující účinky, stejně jako např. meduňka. Užívání také zlepšuje chuť k jídlu a pomáhá při čištění močového měchýře od močových kamenů či písku. Kromě léčivých účinků je rostlina od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách.